Neutěšený prosinec, nadějnější leden
Rok, v němž jsem byla přinucena začít užívat jednotné číslo, odporující mottu našich stránek „Co děláme, jak se máme“, mi ke svému konci nadělil ještě koronavirus, který na dlouhé týdny ovládl můj život.
Odpoledne toho dne (12. 12. 2020), kdy uplynulo přesně 100 let od vzniku KČT Čeřínek Jihlava, se přihlásila zimnice a několik dní se střídala s vysokými horečkami – bylo jasné, že musejí zasáhnout odborníci.
Pobyt v nemocnici i samotu doma se mi přátelé snažili zpříjemnit jak to jen šlo – byli mým spojením se světem a oživovali spící naději. V úvodním příspěvku roku 2021 zveřejňuji fotky Silvy Poukarové, které mi během toho období poslala – možná se vám budou zdát smutné, ale já jsem je prohlížela se zalíbením, přesně vystihovaly moji zádumčivou náladu i niterný vztah k místům pro mne důležitým.
Míšo, děkuji♥️ Článek mě opravdu dojal. Stále vzpomínám na poslední společnou vycházku.
Silvo, díky za návštěvu, přeji hodně zdraví!