Jihlavské kamenné řady – M+M Svatošovi

Na kopci u Kosova je zajímavost, která stojí za návštěvu
Sobota 20. února a neděle 28. února 2021

Občas jsem zaslechla, že někde blízko Jihlavy jsou řady tajemných kamenů, které snad mají představovat místo, kde se konaly pohanské obřady – popravdě jsem těm řečem nepřikládala velkou váhu. Když mě ale Korbelovi pozvali na vycházku do okolí Kosova, kde se kamenné řady nacházejí, ráda jsem přijala, avšak neslibovala si bůhvíco.
Jitka měla připravenou trasu poli a loukami, která se ovšem kvůli blátu nemohla uskutečnit, proto jsme vzali za vděk silničkou s výhledy do okolí, po níž jsme asi po 3 kilometrech došli do obce Kosov, což je část Jihlavy. Na kopci za vsí, kterému se lidově říkávalo Svinčák nebo Prasečák, protože tam kdysi vyháněli pasáci prasata kosovských sedláků na pastvu a také se tu zakopávala uhynulá domácí zvířata, tak právě tam na svahu kopce, kdysi porostlém hustým lesem, teď zpustošeným kůrovcem, tam ty kamenné řady opravdu jsou!
Zastavili jsme se u ukazatele, který se vší parádou přiřazuje Jihlavské kamenné řady ke slavným evropským megalitům.

Dřevěné ukazatele označují místo, kde začínají Jihlavské kamenné řady a směrovky ukazují k podobným vzácným místům.

Vzdálenost od světově známých megalitických staveb. Foto Iva Svobodová

Vyfotila jsem přátele, kteří mě zavedli k přírodní zajímavosti v Kosově u Jihlavy.

Po týdnu jsem byla průvodkyní Míly a Pavla, kteří chtěli tu vzácnost také vidět.

Začátek jedné z kamenných řad je na kraji lesa.

Pohled na kopec – v řadách prý je viditelných 60 kamenů.

Řady záhadných kamenů v různém stadiu zachovalosti jsou od sebe vzdáleny asi 10 metrů.

Badatel z Jihlavy uvádí, že se pravděpodobně jedná o pravěkou observatoř nebo kalendář. Je také ale možné, že jsou to pozůstatky po těžbě stříbrné rudy nebo zvláštní přírodní jev.
Archeolog z Muzea Vysočiny David Zimola řekl, že existenci kamenných řad nemůže potvrdit ani vyvrátit. 🙂
Lituji, že fotky mezi poválenými stromy nevystihují, co opravdu člověk při procházení té lokality vidí – kamenné řady tam skutečně jsou a podívání je to pěkné, ať už jejich původ je jakýkoliv.

Je možné, že kameny jsou pozůstatkem po těžbě stříbra či přírodní jev.

Stoupat na kopec kolem řady tajuplných kamenů je zajímavý a nevšední zážitek. Foto Iva

Ať už je původ kamenů jakýkoliv, vycházka kolem nich opravdu stojí za to!

Při nedělní návštěvě byly lepší přírodní podmínky než v sobotu před týdnem – kámen nás nenechával na pochybách o své nepředstírané tajemné minulosti v hloubce věků.

V mlze a kůrovcovém lese bylo snadné uvěřit, že kamenné řady byly pravěkým kalendářem či observatoří.

Vraceli jsme se ke Kosovu a rozhlédli se po vsi, o níž se má zato, že byla založena ve 2. polovině 12. století, písemně je však připomenuta až roku 1233. Ves patřila ke kostelu a faře sv. Jana Křtitele v původní Jihlavě. Dodnes je v Kosově patrný původní půdorys okrouhlice. Bývalo tu asi 13 usedlostí, dnes zde bydlí přibližně stovka obyvatel. Už od roku 1788 měla vesnice vlastní obecnou školu, kam chodily i děti z okolí, prý asi 45 žáků; v roce 1944 byla škola zrušena.
Významnou zdejší událostí byla návštěva císaře Josefa II. v roce 1780 – navštívil návrší nad Kosovem, ulevil zdejším obyvatelům od roboty a ti pak na památku zasadili tři smrky, od nichž návrší dostalo název.
Dočetla jsem se, že na katastru Kosova stávalo jedno z jihlavských popravišť, dnes však po něm není ani památky.

Obě vycházky se vydařily a rozšířily naše znalosti o okolí Jihlavy – nedělní čítala asi 10 km, ta první, sobotní, se protáhla na 14 km, protože jsme se s Jitkou rozhodly vrátit se domů okrajovými částmi města.

Na periferii Jihlavy se rozcházíme, abychom s Jitkou pokračovaly v prohlídce nových čtvrtí.

Pro zájemce z okolí přidávám mapu s trasou, po níž se dostanou do hlubin dávnověku:

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář