Krajinou, kterou modelovala řeka Sázava Středa 24. února 2021
Únor se v druhé dekádě teplotně vymykal běžným kritériím, vláda zatím nenařídila zákaz vycházení z okresu, Karel potřeboval zajíždět nové auto, všichni jsme byli lační turistiky – to je dost pádných důvodů pro vycházku slunečnou přírodou v komorním složení. A tak jsme jeli. Po vynadívání na pohádkový zručský zámek jsme se před 11. hodinou vydali z náměstí od turistického rozcestníku červeně značenou trasou. Iva měla výlet v délce asi 20 km promyšlený, my tři ostatní jsme s výběrem natěšeně souhlasili.
Zámek ve Zruči nad Sázavou – do dnešní podoby byl přestavěn na konci 19. století podle plánů architekta Jana Vejrycha.
Velmi krátce o historii zámku: Hrad na skále nad řekou a zručské panství vlastnil v letech 1334–1547 mocný rod Kolovratů, roku 1553 přešel do majetku Kaleniců z Kalenic, kteří přestavěli hrad na renesanční zámek. Po stavovském povstání jim byly veškeré statky zabaveny, na konci 17. století rod vymřel. Dnešní podoba zámku a parku vznikla na konci 19. století, kdy panství patřilo rodu Schebků, z nichž nejvýznamnější byl Jan Schebek, kterému se říkalo „Král železnic“. Od roku 2003 patří zámek městu.
Ve 14. století byl na okraji strmé skály nad řekou Sázavou založen hrad, který v letech 1334–1547 vlastnil významný rod Kolovratů.
Většinu obrázků dokumentujících náš výlet udělala Iva, některé já.
Před vchodem do zámeckého parku je kostel Povýšení sv. Kříže, který byl už v roce 1334 uváděn jako farní.V roce 2003 koupilo měst Zruč nad Sázavou zámek i park a od té doby probíhají opravy. V zámku sídlí radnice a galerie, jižní křídlo slouží prohlídkovým návštěvnickým trasám. V zámeckém parku je více než 40 druhů různých stromů a keřů. V posledním desetiletí probíhá obnova parku, který je postupně uváděn do souladu s původním záměrem kombinace anglického parku a růžové zahrady ve francouzském stylu.Zámecký park ve Zruči je opravdu oáza klidu v umělecky vytříbeném prostředí.Růžová besídka v zámeckém parku nad řekou Sázavou.Ze všech stran byl hrad uzavřen hradbami a příkopy, které bránily čtyři mohutné věže s dvoumetrovými kamennými stěnami.Vedle Kolowratské věže, více než 600 let staré, stojí památný dub s obvodem kmene asi 550 cm, který byl zasazen během kolowratské správy Zruče; výška stromu 21 m, šířka koruny 11 m.Kalenická lípa je dalším chráněným stromem v zámeckém parku ve Zruči. Lípa je asi 460 let stará, ve výšce 3 metrů se strom větví, koruna je stažená.Obvod kmene Kalenické lípy je asi 700 cm.Mí souputníci nedaleko Kalenické lípy 20 metrů vysoké, jejíž koruna má šířku asi 14 metrů.Výhled na řeku Sázavu ze zámeckého kopce ve Zruči.Ze srázných vrchů, kudy vedla trasa naší vycházky, byl zajímavý výhled dolů na Sázavu.
Trocha zeměpisu: Sázava pramení v katastru obce Cikháj na Žďársku, napájí Velké Dářko, teče do Čech, je obdivovaná a skládají se o ní básně na Stvořidlech, v Týnci a Pikovicích, po 225 km se u Davle vlévá do Vltavy. Ještě chvíli jsme si užívali výhledů na řeku, pak jsme se od jejího toku odchýlili a předestřela se před námi neznámá krajina na západ od Zruče.
Kaplička Nejsvětější Trojice u Chabeřic je spolu se starými lipami kulturní památkou.V Chabeřicích jsme podle směrovníku zjistili, že do Kácova máme po červeně značené turistické trase 5,5 km.Při odchodu z Chabeřic, o nichž je v kronikách zpráva už v roce 1092 (!), nás vyprovází křížek a lípa přes 100 let stará.Chabeřická lípa u křížku s obvodem kmene 600 cm a výškou 22 m je památkově chráněným stromem.Les, kterým jsme pokračovali ke Kácovu, byl poměrně málo zasažen kůrovcem, ale…
V malé obci Zliv, která je částí Kácova, jsme se zastavili a v turistickém přístřešku na návsi pojedli chléb náš vezdejší neboli „sebáky“.
Podél silničky ze Zlivi ke Kácovu se táhne golfové hřiště.Na infoceduli jsme si přečetli, že hřiště má 27 jamek špičkové kvality, které vedou lesem, loukami a skalami nad Sázavou.Takhle nás přivítalo městečko Kácov, když jsme z kopců sestupovali znovu k řece Sázavě.Zámek v Kácově nechala na začátku 18. století postavit kněžna Anna Marie Toskánská. Fotografie vznikla na mostě přes Sázavu, který se právě opravuje.
Neměli jsme v plánu prohlídku městečka, proto jsme se hned od rozcestníku vydali po modře značené trase přes Račíněves ke Koutskému mlýnu.
Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Račíněvsi u Kácova.Rozcestník u Koutského mlýna – dál budeme pokračovat po zeleně značené trase do Zruče nad Sázavou.Kaplička Panny Marie u Koutského mlýna, ležícího blízko vesnice Polipsy v údolí potoka Čestínek.V době II. světové války se v rodině zdejšího mlynáře ukrýval jejich spoluobčan J. Stránský před deportací do koncentračního tábora. Zůstal zde až do konce války. Rodina hodně riskovala, protože za pomoc židovským obyvatelům byla smrt.
Koutský mlýnukončil provoz po válce, dnes slouží pro rekreaci.
Kaplička byla postavena v roce 1919 – podobné budovali většinou navrátilci ze světové války jako výraz díků za přežití útrap a hrůz.
Z půvabného místa provoněného modlitbami jsme se vydali vzhůru do kopce, abychom přes obec Řendějov došli do cíle ve Zruči nad Sázavou. Než jsme z údolí Čestínského potoka vystoupali na kopec, museli jsme překonat pořádnou nadílku bláta. Místy se opravdu nedalo projít, boty ztěžkly, trochu bláta odnesla voda potoka, kterým jsme se museli brodit při sestupu k Řendějovu. Ve vsi jsme si odpočinuli, na zbytcích sněhu trochu zprovoznili boty a mysleli si, že tuhle záležitost máme za sebou. Ale chyba lávky! Kdepak by se lávka vzala! Jen koleje od těžké techniky či vymleté vodou, plné bahna na velmi členité trase – klouzat z kopce dolů, vzápětí se smekat při stoupání. 🙂 Přežili jsme a nedaleko Zruče byli odměněni pohledem na pohlednou rozhlednu a z ní pohlíželi do okolního kraje. Taková je Babka.
Turistická rozhledna Babka nabízí výhled na Horní Posázaví a Českomoravskou vrchovinu. Má 6 pater, na kterých je 130 ocelových průhledných schodů.Šestiboká rozhledna na vrchu 451 m n. m. byla dokončena v červnu 2015, je 28 m vysoká, vyhlídkovou plošinu umístili stavitelé ve výšce 24 m nad okolním terénem.
Stále po zeleně značené trase jsme v 17 hodin došli do Zruče – tedy hodinový průměr nepřekotný… 🙂 Rekapitulace trasy:
Ze Zruče nad Sázavou po ČTZ do Chabeřic, Zliva a Kácova, pak po MTZ do Račíněvsi a ke Koutskému mlýnu, odtud po ZTZ do Řendějova, po výstupu na rozhlednu Babka návrat do Zruče nad Sázavou = 20 km
Kdyby na trase nebylo nic jiného nežli nádherné staré stromy a kapličky, stojí za to vydat se na ni. Ale k vidění, a hlavně k prožitku, je mnohem víc!
Jedna odpověď na “Ze Zruče nad Sázavou do Kácova a zpět”
Míšo, tak jsi mi svým komentářem připomněla, jak bylo v únoru krásně slunečno a teplo, kdežto dnes bys psa nevyhnal/a (tedy kromě naší Adinky – sněhové přeháňky, ani teplota kolem nuly ji od každodenních vycházek nemůže – někdy bohužel – odradit).
Díky za hezké zpracování krásného dne. Kéž by takových po všech stránkách vydařených dní bylo víc – hlavně bez CV a dalších „radostí“!
Míšo, tak jsi mi svým komentářem připomněla, jak bylo v únoru krásně slunečno a teplo, kdežto dnes bys psa nevyhnal/a (tedy kromě naší Adinky – sněhové přeháňky, ani teplota kolem nuly ji od každodenních vycházek nemůže – někdy bohužel – odradit).
Díky za hezké zpracování krásného dne. Kéž by takových po všech stránkách vydařených dní bylo víc – hlavně bez CV a dalších „radostí“!