Jarní přírodou s KČT Čeřínek Jihlava – společná vycházka jako za starých (předcovidových) časů 🙂
Sobota 29. května 2021
Manželé Věra a Jiří Veselí pozvali členy KČT Čeřínek na vycházku krajinou v okolí vrchu, po němž získal odbor jméno. Je třeba připomenout, že klub právě letos vstoupil do druhé stovky svého trvání a turisté věří, že protiepidemická opatření už je konečně přestanou brzdit v aktivitách, které tvoří samotný základ existence KČT.
Na stanoviště autobusu, který odjížděl v 9.15 do Dušejova, se dostavilo 21 účastníků chtivých setkání i zážitkové vycházky – potěšilo mě, že dnes se s námi vydala i moje kamarádka Marta.
Hlavním tahákem byla obhlídka kamenolomu u Boršova – lom je už několik let opuštěný a vyhlídka na zatopenou hlubinu po těžbě je unikátní.
Z Dušejova jsme šli neznačenou cestou asi půl kilometru do Boršova (602 m n. m.), jehož trvání je potvrzeno už v roce 1379, dnes má obec 163 obyvatel.
Po vyznačené odbočce jsme se vydali na horní hranu obrovské jámy vzniklé dobýváním kamene – mladé břízky, které se uchytily nad propastí a v tomto období už hodně obrůstaly světlezeleným listovím, sice trochu bránily ve výhledu, přesto však obrovitá díra způsobená lidmi vyvolávala mrazení.
Obešli jsme celý kamenolom po obvodu, podivili se opuštěným strojům, chátrajícím a rezavějícím, pak sešli do jícnu, kam až bylo možné – pohled byl jiný, také však velkolepý.
Další cesta vedla k osadě Větrov, obešli jsme kopec Březina (743 m n. m.) a jarní přírodou v novém hávu, vyšperkovaném pampeliškami a sedmikráskami, se sluncem nad hlavou a spanilými výhledy, stoupali k Novému Hojkovu – předzahrádky tu soutěžily, která bude barevnější a bujnější. Občas jsme se kradí dívali, zdali těžký tmavomodrý mrak, který se náhle vytvořil, spadne v podobě přepršky na nás poutníky – dvakrát se to na pět minut stalo, pak zase hned svítilo slunce a mráčky byly bílé a buclaté – prostě pravé jarní počasí, i když trošku studenější, než bychom si přáli.
Pak najednou to rajské plesání skončilo – došli jsme do kůrovcové zóny.
V turistické chatě Čeřínek, patřící našemu odboru, jsme si odpočinuli a občerstvili se, při odchodu na další část trasy jsme samozřejmě navštívili památeční lípu, zasazenou loni na podzim při příležitosti oslav 100. výročí založení KČT Čeřínek Jihlava.
Po ČTZ jsme došli k rozcestníku a odtud se vydali po MTZ přes Dolní Hutě do cíle na vlakovou zastávku v Dolní Cerekvi.
Podívejte se na dnešní putování:
Následujících několik kilometrů lesem kolem meandrujícího Dolnohuťského potoka, v jehož vodách se střídaly odlesky světla a stínu, dokumentuje následující obrázek:
Při výstupu na svah nad rybníkem jsme znovu narazili na kůrovcovou paseku, ztratili modrou značku, a proto jsme po loukách sestoupili na silnici Nový Rychnov – Dolní Cerekev, po ní došli na okraj městyse a napojili se na modře značenou trasu, která nás dovedla k vlakové zastávce, z níž jsme odjeli v 16.55.
Když jsem dojela na hlavní nádraží v Jihlavě, začala obrovská, asi 15 minut trvající průtrž mračen, potoky vody. Schovala jsem se v maličkém, rázem přeplněném bistru. Podle informací Marty, která vystoupila na zastávce Staré Hory, spadlo tam pár kapek.