Velkou radost mi udělala pozvánka do Nové Říše, vzápětí se ale vynořila starost „dopravní“ – netřeba popisovat, jak je to o víkendech s autobusy na Vysočině. Svěřila jsem se Ivě, ta též zahořela touhou, ale její čas byl vymezený pracovními povinnostmi. Nešť. Bylo krásně, vyjely jsme jejím autem hledat v Nové Říši živou vodu.
Jak bylo uvedeno v propozicích, program začal ve 14.30 v klášterním kostele sv. Petra a Pavla, uvítal nás jeden z premonstrátů, promluvil o opravách kostela a rekonstrukci vzácných varhan z roku 1765, díle novoříšského rodáka Bedřicha Semráda. Dokladem o jejich překrásném zvuku bylo několik hudebních ukázek, které navodily slavnostní atmosféru výjimečného nedělního odpoledne. Dr. Daniela Iwashita z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, jedna z autorek výstavy Otokar Březina v Nové Říši, přiblížila zúčastněným březinovské téma a pozvala je na prohlídku míst v klášteře spojených s osobou básníkovou.
Všechny fotografie zde uvedené pořídila Mgr. Lenka Patoková z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a já jsem využila laskavého povolení ozdobit jimi tento článek.
Obrázky interiéru novoříšského kostela jsou v jednom z minulých článků, dnes zařazuji obraz z boční kaple:
Prohlídka proslulé klášterní knihovny a čerstvě instalované výstavy o novoříšské etapě života básníka Otokara Březiny je zážitek, který, tomu věřím, dokáže odstranit okoralou slupku z duše. Proto jsem podle textů na výstavních panelech sestavila článek Otokar Březina v Nové Říši, aby byl přístupný i našim čtenářům.
V 16 hodin se všichni sešli na nádvoří kláštera, kde se odehrálo slavnostní otevření výstavy, vyslechli jsme ukázky z Březinových dopisů a byli upozorněni na další knihy související s Novou a Starou Říší – mluvilo se o Josefu Florianovi, Anně Pammrové, Jakubu Demlovi, ale i o filosofovi Teihhardu de Chardin. Bohužel jsme s Ivou musely odejít v době, kdy byly prezentovány výsledky školní soutěže Literární cena Otokara Březiny, ale ukázky výtvarných prací dětí ze ZŚ Nová Říše jsme si prohlédly.