Léto v Železných horách – ze Sobíňova do údolí Doubravky

26. ročník dálkového pochodu a cykloturistické jízdy
Sobota 7. srpna 2021

Při vzpomínce na tuto akci v Sobíňově si musím dávat pozor, aby se pochod krásnou krajinou, s péčí po léta připravovaný sobíňovskými turisty, nezúžil jen na kulinářský zážitek s naší návštěvou spojený. To proto, že turistické cesty v krajině pod Železnými horami jsme absolvovali už mnohokrát a víme, co očekávat, ale tak dobrou „dopolední svačinu“, tedy španělský ptáček v pikantní omáčce s nadýchaným knedlíkem, jaký nám u dřevěných stolů v zahradě zdejšího hostince U Štefana nabídli ještě před začátkem cesty pořadatelé, jsme dosud neokusili! 🙂

Na start jsem přijela autem s Františkem a Mílou, podle očekávání jsme se tu potkali s mnoha známými, po měsících půstu od společných turistických setkání to bylo pro všechny velice příjemné.
Jako vždycky nabídli pořadatelé 5 pěších tras a 3 cyklotrasy, my jsme si jednu pěší upravili tak, abychom z údolí Doubravky mohli jít do cíle cestou, kterou jsme už dlouho neprošli.
Zatímco jsme v krásném letním dni diskutovali před startem o turistice a povídali se známými, zavonělo jídlo a byli jsme (nikoli proti své vůli) neodolatelně přitaženi k výdejnímu okénku s nabídkou několika vonících dobrot. Usoudili jsme, že určitě při našem návratu nebude tak široký výběr, možná bude i fronta a bůhví čím ještě argumentovali, že právě teď je ta správná doba ke konzumaci… Bylo to moc dobré a během cesty jsme se pak k té masové ňamce několikrát slovně vraceli. 🙂

Široce jsem popsala „přípravu na trasu“, zážitky turistické byly podle předpokladu milé a léčivé pro tělo i duši. Údolím Doubravky jsme putovali mnohokrát, myslím, že není, co bych přidala nového – na konci článku zařadím zprávy o minulých pochodech – jsou v nich zahrnuty všechny trasy nabízené pořadateli.
Trasa dnešního pochodu:

Ze Sobíňova přes Sopoty po ČTZ do Bílku, pak údolím Doubravky kolem Sokolohradů k Točitému víru, odtud po MTZ do obce Dolní Sokolovec a neznačenou silničkou do Bílku, poté do Sobíňova = 20 km

V prudkém slunci a v mnoha částech údolí prosvětleném vykácenými stromy bylo focení obtížné, přesto František pořídil pár obrázků, které jako připomínku milované řeky přikládám.

Po návratu do sálu hostince U Štefana, kde byl cíl pochodu, jsme dostali pamětní list a zajímavý text Naučná stezka Sobíňov pojednávající o historii školy v Sopotech, což je místní část obce Sobíňov – její počátek spadá do roku 1760!
Velice mě zaujal oddíl Vzpomínky na obecnou školu v Sopotech sepsané autorem zmíněné, asi 7 km dlouhé Naučné stezky Sobíňov s 11 informačními tabulemi Jaroslavem Jonákem, zdejším patriotem a osobností nejen turistickou a značkařskou: do školy nastoupil v roce 1950 a ve velmi čtivém textu uvádí zážitky z pětileté školní docházky, dotýká se i tehdejší situace poválečné.

Na pamětním listu je zachyceno pásmo Železných hor a krajina v okolí Sobíňova.

Zhodnocení denních zážitků jsme samozřejmě provedli ve společnosti turistických přátel, včetně paní Marušky, manželky Jardy Jonáka, na zahradě hostince nad talířem dobrého jídla. 🙂

Při návratu do Jihlavy byla příležitost zastavit se ve Slavětíně u sochy Jelena shlížejícího na obec z výšiny u lesa.