Po Březinově cestě z Horních Dubenek do Počátek

Červeně značená cesta nabízí v tomto úseku několik atraktivních turistických cílů:
Chadimův mlýn, okolí rybníka Bor, kamenný kruh druidů na evropském rozvodí, Lázně Svaté Kateřiny a historické město Počátky.

Úterý 10. srpna 2021

Lída a Láďa Březinovi z KČT Tesla Jihlava pořádali vycházku, jejíž trasu vtipně situovali do míst, kterými vede snad nejdelší turistická značená trasa Vysočinou nazvaná Březinova cesta. Ta je věnovaná básníkovi Otokaru Březinovi a začíná v Počátkách, jeho rodišti (1868), pokračuje přes Telč, kde chodil do gymnázia, dále vede do Nové Říše, kde žil a učil (1888–1901), končí v Jaroměřicích nad Rokytnou, kam básník přesídlil, v roce 1929 zemřel a je pochován. Březinova cesta je červeně značená, asi 55 km dlouhá – dnes jsme tedy prošli jen malou část.

V Horních Dubenkách u Chadimova mlýna, kde vycházka začínala, se sešlo 19 turistů.
Březinovi měli zamluvenou prohlídku zdejšího mlynářského muzea. Dobrou půlhodinu se nám věnoval majitel mlýna, provázel nás po mlýnici a vysvětloval, co mlynáři dělali, jaké stroje a nářadí potřebovali, ozývala se historická slova dávno neslyšená – kadlub, žernov, lub, oškrda, korčák, hasačert… Soustředila jsem se převážně na jejich libozvuk, protože provoz mlýna mi přišel tak složitý!
Nedivím se, že zdatný mlynář musel být všeumělec – rozumět regulaci vody, práci se dřevem, elektrikou, kovy, převody… Je to fabrika, kterou je potřeba udržovat stále v chodu, opravovat s vědomím, že na sebe vše navazuje.
Mlelo se mnoho druhů mouky, krupice, krup apod., bylo třeba rozdělit výrobky do oddělených částí a pak správně napytlovat. Bylo to opravdu zajímavé, ale víc o tom nedokážu říct, zbyl mi jen pocit nesmírné složitosti mlynářského díla. 🙂

Za všechny fotografie v tomto článku děkuju Františkovi, jen několik (lehce je podle kvality poznáte 🙂 ) jsem spáchala já.!
Další zastávkou byl nedaleký rybník Bor, po jehož hrázi vede červená turistická značka.

Sluší se vysvětlit názvy rybníka: Nebesák proto, že nemá přítok a je zásobován pouze dešťovou vodou „z nebes“. Krvavec proto, že tu v bitvě 17. listopadu 1423 byli poraženi vojskem Menharta z Hradce husité a krev zabitých bojovníků zbarvila vodu rybníka.
Jiný výklad říká, že hnědá voda je způsobená rašelinou pokrývající část dna.
Zdejší rašelina prý je také příčinou vzniku rčení „Kouká, jako by mu někdo vypálil rybník.“
Vypráví se o tom příběh: Na vypuštěném rybníce, kde byla rašelina na troud vyschlá, si udělali pasáci ovcí ohýnek, který prudce vzplanul a rychle zasáhl velkou, suchou travou porostlou plochu dna, takže museli utéct… 🙂

Trasa vycházky:

Na mapce je vidět, že na louce nedaleko obce Jihlávka pramení řeka Jihlava.

Přišli jsme na rozlehlou louku na náhorní plošině poblíž areálu Svatá Kateřina a tam jsem spatřila objekt, dosud zde neviděný – Kamenný kruh druidů, monument připomínající prastaré doby lidstva.

Na infotabuli bylo přesně popsáno, jak má zájemce meditovat a co mu to přinese, ale k tomu neměl žádný z našich účastníků možnost – koukali jsme a žasli, nesoustředili se.

Při průchodu do kruhu je prý potřeba se zastavit, případně se rukama chvíli dotýkat kamenů pro načerpání energie, citlivější lidé snad na dlaních ucítí jemné brnění, celý prostor má být prostoupen pozitivní energií – nevím, nebylo mi dáno, ale zážitek z návštěvy byl pěkný.

Zanedlouho jsme byli v areálu bývalých Lázní Svaté Kateřiny – místo, které si pamatuju před léty omšelé a smutné, doslova vstalo z popela. Těší mě, že při každé návštěvě je rezort, jak se teď říká, krásnější.
Psala jsem o historii lázní už vícekrát, teď jen pro připomínku zařadím několik fotografií.

Vydatný pramen byl objeven v 15. století, od té doby je využíván, vznikly tu tzv. vzdušné lázně. V sezoně 1909 tu jako lázeňský lékař působil MUDr. Antonín Čapek (1884–1929), v době prázdnin sem za ním přijeli jeho synové, pozdější významní umělci Karel a Josef, také dcera Helena, která o zdejším pobytu napsala v knize Moji milí bratři.
Roku 1917 lázně vyhořely a jejich činnost už nebyla obnovena, část budov byla opravena během války a v nich v roce 1953 vznikla dětská ozdravovna. Dnes je tu relaxační centrum.

Procházka v lázeňském parku byla příjemná i kvůli velkému vedru a silnému větru, naše cesta ale pokračovala ještě pár kilometrů do Počátek.

Počátky leží na historických česko-moravských hranicích, žije tu asi 2 500 obyvatel, centrum města je vyhlášené památkovou zónou.

Byla příležitost zopakovat si proslulou větu Zdeňka Podskalského, který v Postřižinách jako jeden z občanů, kterého hrál, řekl: „Tato kašna a vlasy paní sládkové jsou ozdobou města!“

Tak jsme si užili krásného počasí, historických i kulturních zajímavostí, dobré společnosti přátel a pro vzpomínku nám Lída a Láďa Březinovi na zpáteční cestu přidali něco pro hezkou vzpomínku:

Může se stát, že pro někoho z našich čtenářů bude tenhle výlet inspirací? Nebylo to víc než 13 km. 🙂

Související články:
Otokar Březina v Nové Říši,
Vernisáž výstavy Otokar Březina v Nové Říši.