Po jihlavských stopách Gustava Mahlera, jeho rodiny a přátel, 2022

13. tematická vycházka pořádaná na počest skladatele a dirigenta Gustava Mahlera
Neděle 15. května 2022

Slunná květnová neděle byla dnem, kdy odbory KČT Čeřínek Jihlava a KČT Tesla Jihlava pořádaly už 13. tematickou vycházku na počest skladatele a dirigenta Gustava Mahlera, rodáka z Kaliští u Humpolce, který prožil dětství a mládí v Jihlavě.

Účastníci se sešli ve 14 hodin v Parku Gustava Mahlera, aby položili kytici k pomníku skladatelově. Asi 4 metry vysoká socha z temně patinovaného bronzu je dílem Mistra Jana Koblasy a byla v parku u jihlavských hradeb, poblíž synagogy vypálené nacisty v noci na 30. března 1939, instalována 7. července 2010 při příležitosti oslav 150. výročí narození Gustava Mahlera.

Životní data geniálního skladatele jsou vymezena dobou od 7. 7. 1860 do 18. 5. 1911. K uctění jeho památky pořádají jihlavští turisté vždy nejbližší neděli před datem skonu Gustava Mahlera setkání v parku nazvaném jeho jménem.
Moderátorka Iva Svobodová z odboru KČT Tesla Jihlava úvodem (mimo jiné) připomněla význam Gustava Mahlera jako nepřehlédnutelné hudební osobnosti, která má lví podíl na zviditelnění našeho města na mapě světa.
Květiny u pomníku tentokrát za všechny položili nejvzdálenější účastníci akce, kteří přijeli z Čáslavi.

Program každého setkání je sestaven tak, aby v daném rámci nabídl vždy něco nového. Letos jsme po krátké vycházce historickým centrem města zašli do Domu Gustava Mahlera ve Znojemské ulici, kde jsme vyslechli přednášku Zdeňka Geista nazvanou:
„Setkal jsem se s nefalšovaným velikánem…“
Thomas Mann – Gustav Mahler. Inspirace, rodina a vazby.
Velice zajímavé povídání doprovodil publicista a badatel Zdeněk Geist fotografiemi a 34 zúčastněných posluchačů bylo opět bohatší o pár střípků ze života Gustava Mahlera, jeho rodiny i přátel.

Thomas Mann (1875–1955) byl německý romanopisec, v roce 1929 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Proslavil ho román Buddenbrookovi (1901), velmi známý je i Kouzelný vrch (1924).
12. 9. 1910 se v Mnichově konala světová premiéra Mahlerovy Osmé symfonie, které se zúčastnil Thomas Mann s manželkou, po představení byli pozváni na párty, ale na té se s Gustavem Mahlerem (velmi pravděpodobně) osobně nesetkali. O dva dny později napsal spisovatel Mahlerovi dopis, v němž vyjádřil hlubokou poctu jemu i jeho dílu.
Na konci října 1910 odcestoval Gustav Mahler s Almou do Ameriky na čtvrtou hudební sezonu v New Yorku. Krátce po ubytování v hotelu Savoy odepsal Gustav Mahler na papír s hlavičkou hotelu, že děkuje za dopis ze září a vysvětlil, že na vřelá slova Thomase Manna nechtěl odpovídat jen formálně, neboť si zasloužila výraznější reakci. Uvedl, že spisovatele pokládá za svého přítele a doufá, že při příštím setkání budou na sebe mít více času.

Tento dopis, odeslaný z Ameriky 6. listopadu 1910 byl o mnoho let později nalezen v archivu Thomase Manna v Curychu.
Gustav Mahler zemřel 18. května 1911 ve Vídni, oba umělci se už nikdy nesetkali.

Osobnost a umění Gustava Mahlera oslovily Thomase Manna natolik, že dal podle něj jméno a přibližný věk hrdinovi své novely Smrt v Benátkách, vydané v roce 1912, tedy po Mahlerově smrti, která způsobila Thomasi Mannovi veliký zármutek.
Nikoho nenapadlo spojovat hrdinu novely, spisovatele Gustava von Aschenbach, s uctívaným geniem Gustavem Mahlerem. Až v roce 1921 sám Thomas Mann tuto skutečnost uvedl.

Když se v Německu dostal k moci Hitler, museli Thomas Mann i jeho starší bratr Heinrich, rovněž spisovatel, rodnou zemi opustit, druhou světovou válku prožili v Americe. Thomas Mann se poté vrátil (1952) do Švýcarska, kde v Curychu zemřel.

Thomas a Katia Mannovi měli šest dětí, většina z nich byla v dospělosti umělecky činná: Golo Mann (1909–1994), uznávaný historik, spisovatel a filosof, se na začátku druhé světové války seznámil s Almou Mahlerovou, když společně s jejím manželem Franzem Werfelem a strýcem Heinrichem Mannem a jeho ženou utíkali přes Pyreneje před Němci do Spojených států. Vazby mezi rodinami se nikdy nepřerušily.

(Roku 1971 natočil Luchino Visconti podle novely Thomase Manna film Smrt v Benátkách, v němž v klíčových pasážích použil hudbu Gustava Mahlera – ta je ve filmu nezastupitelná.)

Prohlídka stálé expozice i příležitostné výstavy sklářských výtvarnic Ivy Kolorenčové a Markéty Váradiové uspořádané k nadcházejícímu hudebnímu festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců byla pro účastníky dnešní přednášky zdarma. Výstavu nazvanou Sonáta pro tři smysly doprovázela v sálech hudba Gustava Mahlera.