Po Vysočině s Gustavem Mahlerem 2022

Lipnice nad Sázavou – Řečice – Kaliště
4. ročník pěšího putování krajem rodu Mahlerů – tentokrát předkové Gustava Mahlera z otcovy strany
A taky trochu o Jaroslavu Haškovi – zkraje příštího roku uplyne 100 let od jeho úmrtí, skautech – letos o prázdninách to bude 110 let, kdy se pod Lipnicí uskutečnil první skautský tábor, a samozřejmě o turistech, kteří právě dnes otevírají svoji 135. sezonu.
Neděle 12. června 2022

Zájezd pořádaly odbory KČT Tesla Jihlava a KČT Čeřínek Jihlava ve spolupráci s Občanským sdružením Mahler 2000, z. s.  jako doprovodný program hudebního festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců, který letos vstoupil do svého 21. ročníku.
V roce 2012 nás požádali členové festivalového výboru o uspořádání turistické akce, která by zájemcům přiblížila místa na Vysočině, spojená s pobytem předků Gustava Mahlera.
Mahlerův rod pochází z Chmelné u Vlašimi a jeho členové se usazovali na Vysočině, často po obou březích řeky Sázavy.

Gustav Mahler se narodil 7. 7. 1860 v Kalištích u Humpolce a jeho rodiče se v říjnu téhož roku přestěhovali do Jihlavy, kde budoucí slavný skladatel a dirigent žil do svých 15ti let.
Do Vídně a dalších evropských měst, posléze i amerických, ho zavedla umělecká činnost. Gustav Mahler miloval přírodu, byl zdatný turista a nadšený cyklista.
Při turistické akci, kterou každoročně na jeho počest pořádáme, nechybí tedy návštěva rodného domu Gustava Mahlera – dosud jsme zorganizovali 7 ročníků slavnostní cyklojízdy z Kaliští do Jihlavy, od roku 2019 se uskutečňují pěší výlety v místech spojených s rodem Mahlerů.

Zájezd organizovala Iva Svobodová z odboru KČT Tesla Jihlava a já z odboru Čeřínek – jako zodpovědné turistky jsme navrženou trasu 16. května 2022 prošly a poté doladily časový rozvrh programu a místa komentovaných zastávek. Iva i někteří účastníci zájezdu fotografovali, proto obrázky v tomto článku budou jak z května, tak z června – podle toho, které se líp povedly. 🙂

Letos začínala trasa v Lipnici nad Sázavou, rodišti Gustavova otce Bernarda Mahlera. Autobus, zcela zaplněný účastníky akce, nás zavezl na náměstí, přímo před dům č. 6, kde se roku 1801 narodila Marie (babička GM), dcera řezníka Abrahama Bondyho.
V roce 1826 se provdala za Šimona Mahlera, který se bez povolení úřadů odstěhoval z Chmelné do Lipnice. Jejich první syn Bernard se narodil rok poté v protějším domě č. 53, který rodině Bondyů také patřil.
(Dům byl v 60. letech 20. století zbourán a vystavěno obchodní středisko, dnes je tam penzion Brixen).

V témže roce se mladí manželé Šimon a Marie Mahlerovi přestěhovali do Kaliští, kde měli dalších 9 dětí, v matrice zapsaných jako nemanželské – až roku 1850 mohl být sňatek uzavřený bez povolení úřadů zlegalizován.
Nejstarší syn Bernard se s otcem věnoval podnikání a v roce 1857 se oženil s Marií Herrmannovou z Ledče nad Sázavou a spolu si v Kalištích pořídili dům č. 9 s hospodou, nynější penzion Mahler, kde se v roce 1860 narodil pozdější geniální hudebník.

Je jasné, že jsme v Lipnici nemohli přehlédnout i další kulturní a historické zajímavosti – každý má toto městečko spojené se spisovatelem Jaroslavem Haškem, autorem světoznámých Osudů dobrého vojáka Švejka, i když ten tu prožil jen 17 posledních měsíců svého života. V srpnu 1921 dorazil s přítelem malířem Jaroslavem Panuškou do Lipnice, samozřejmě zašli do hostince U České koruny, později se usadil v domku pod hradem a 3. ledna 1923 tu zemřel. V domku je nyní jeho muzeum a poblíž Haškova busta.

Prohlédli jsme si i sochu spisovatelovu od autora Josefa Malejovského, která byla v roce 2008, poté, co začátek svého života kvůli vzhledu nevyhovujícímu tehdejším komunistickým arbitrům kultury prožila v depozitáři, instalována poblíž lipnického Starého hřbitova, kde je Jaroslav Hašek pohřbený (a prý půllitry piva průběžně obdarovávaný).

Připomněli jsme si barvitou historii horního městečka, které vzniklo kolem hradu Lipnice, založeného na začátku 14. století Ronovci na skalním ostrohu. Původní sídlo vesnice pod kopcem se začalo nazývat Dolní Město a hořejší sídliště převzalo název podle hradu. Na začátku 19. století žilo v Lipnici na 1 200 obyvatel, ačkoliv během třicetileté války bylo město i hrad švédskými vojsky silně poškozeno. Osudným se stal požár, který v roce 1869 krutě postihl hrad i město – od té doby je stav obyvatelstva jen poloviční.

Nemohli jsme nezdůraznit, že v roce 1924 získal hradní zříceninu Klub českých turistů, zajistil ji a dokonce bylo otevřeno hradní muzeum. Od roku 1953 vlastní hrad Lipnici stát a opravy průběžně pokračují – památková obnova už je znát a návštěva těchto míst s vyhlídkou na městečko i širý okolní kraj je zážitkem, zvláště při tak krásném počasí, kterého jsme si v neděli užívali.
Jistě stojí za připomínku, že právě dnešního dne vstoupil Klub českých turistů do své 135. sezony – včera, 11. června, jsme na Stezce Českem oslavovali jeho založení roku 1888 v Praze.

Dříve, než jsme opustili Lipnici, kde se mohli ti, kteří městečko raději prohlíželi sami, řídit podle textů, které jsme k jednotlivým zastávkám vypracovali a všichni je obdrželi při příjezdu, zastavili jsme se u památníku Jana Husa, v kostele svatého Víta a prohlédli si u křižovatky na dolním konci náměstí přes pět metrů vysoký kamenný objekt s názvem Jednohubka a la Jurajda, vytvořený Radomírem Dvořákem a Jaroslavem Fiegerem.

V 10 hodin jsme se sešli u rozcestníku pod hradem a vyrazili na 3,5 km dlouhou, žlutě značenou turistickou trasu. Pochodníci se řídili popisem pěší cesty, kterou od pořadatelek obdrželi před zahájením putování.

V krásném, téměř letním dni ocenili účastníci pochodu zastávku u romantického lesního rybníka, kde osvěžovna s názvem Vodník nabídla kýžené občerstvení.

Naším cílem byl Wolkerův památník a studánka. Toto místo a nedaleká myslivna Orlovy jsou spojené se vznikem skautského spolku Junák – český skaut. Antonín Benjamin Svojsík, zakladatel českého skautingu, přizpůsobil v roce 1912 původní anglická pravidla českým poměrům a téhož roku o prázdninách uspořádal s 13 chlapci první skautský tábor – šli s károu, na níž vezli tábornické potřeby, pět dní pěšky z Prahy a v místech nynější Wolkerovy studánky si postavili tábor, kde zůstali celý měsíc.
Akce získala velkou popularitu, takže roku 1914 byl založen spolek Junák a na tábory se hlásili hoši ze všech částí země. V letech 1916 a 1917 tu pobýval mladý básník Jiří Wolker (1900–1924), který si psal Skautský deník, později knižně vydaný, odkud se dají čerpat informace o tehdejší době.

Právě zde u památníku Jiřího Wolkera začíná turistická Cesta Gustava Mahlera, otevřená na podzim roku 2007 – zelenou značkou ji vyznačili a průběžně obnovují a udržují značkaři KČT Jihlava. Cesta měří celkem 25 km, končí v Želivě. Vesnice Kaliště, rodiště Gustava Mahlera, leží v polovině trasy.

Odtud jsme pokračovali do Kejžlice, trasa končila v Řečici, kde čekal autobus a odvezl nás do Kaliští. Celkem měřil pěší pochod po této části Vysočiny 11 km, které bez problémů zvládli všichni účastníci zájezdu. 

Po jedné hodině odpolední jsme se sešli na kopci nad obcí Řečice (má včetně čtyřech místních částí 150 obyvatel), kterou prochází trasa zeleně značené Cesty Gustava Mahlera. Turisté mají možnost zastavit se u zdejšího kostela sv. Jiří, jednoho ze tří známých středověkých podlipnických kostelů. My jsme dostali příležitost prohlédnout si také interiér kostela, v němž je zachováno množství rustikálních fresek ze 14. století. Jejich odkrytí probíhalo v letech 2. světové války, později sice pokračovalo, ale zatím nebylo zcela dokončeno.
O tento, i kostel sv. Martina v Dolním Městě a sv. Markéty v Loukově, se stará sdružení Přátelé podlipnických kostelů – ve spolupráci s obcí Řečice se podařilo zajistit opravu kostelní lodi i venkovní omítky, opravit ohradní zeď hřbitova a položit novou střechu na kostel i vedle stojící barokní čtyřbokou polodřevěnou zvonici s márnicí a zvonem-umíráčkem (všechny dřívější zvony byly zrekvírovány během válek).

V kostele sv. Jiří byla naše, dosud běžná turistická a poznávací akce, pozvednuta na vyšší, duchovní úroveň. V osvěživém chladu prastarého církevního stánku zazněly z kůru tóny z Biblických písní Antonína Dvořáka – jedna z účastnic zájezdu, paní Dana Dubová, vyslyšela naše prosby a překrásně zazpívala píseň Hospodin jest můj pastýř. Jen ten, kdo podobné okamžiky zažil, dokáže ocenit jejich význam pro potěchu duše.

Lipnický farář Pavel Veith, který spolu se starostou obce Řečice umožnil naší výpravě návštěvu interiéru vzácného gotického kostela, nám, jako poutníkům, požehnal na cestu a vyzdvihl důležitost dodržování kulturních, historických i křesťanských tradic.

Po několika minutách jsme autobusem dojeli do Kaliští, kde nás v sále penzionu Mahler přivítal ředitel hudebního festivalu Hudba tisíců profesor Jiří Štilec a vyjádřil radost nad zájmem, který o život a hudbu Gustava Mahlera projevujeme. Výborné občerstvení připravené personálem penzionu bylo korunou dnešního programu.

V této souvislosti je třeba zmínit dílo regionálního historika Jiřího Rychetského (1926–2012), tvůrce prvního rodokmenu Mahlerova rodu – v roce 2012 mu byla Mezinárodní společností Gustava Mahlera se sídlem ve Vídni udělena Zlatá medaile za dlouholetou službu dílu Gustava Mahlera.

Příjemné zážitky dnešního dne si budou účastníci zájezdu Po Vysočině s Gustavem Mahlerem připomínat také při pohledu na Pamětní list, vytvořený pro dnešní putování grafičkou Evou Bystrianskou – ta sladila podobu listu s letošním logem festivalu a tím také podpořila smysl naší turistické akce.

Kostel sv. Jana Křtitele by neměl v tomto článku chybět – jeho věž už zdálky vítá a pak i vyprovází návštěvníky obce.

Rekapitulace dnešního putování krajem předků Gustava Mahlera:

Za většinu obrázků v tomto článku vděčím Ivě Svobodové, některé jsou od manželů Veselých a Jitky Lavičkové – těm samozřejmě také děkuji. 🙂