Vycházku pořádal odbor KČT Čeřínek Jihlava
Od říčky Jihlávky k řece Jihlavě
Sobota 12. února 2022
Jihlavský turistický okruh vznikl v roce 2001 zásluhou tehdejšího předsedy značkářského obvodu Klubu českých turistů v Jihlavě a na celé Vysočině Ing. Ivana Bohatého – je vyznačen tak, že všech míst, kudy okruh vede, je spojení městskou hromadnou dopravou, vlakem nebo autobusem. Každý si tedy může podle své libosti vybrat, na jak dlouhou cestu se vlastně vydá.
Vycházka našeho odboru začínala v tzv. Ráji, výletním místě v údolí říčky Jihlávky, kde se ve středověku dolovaly a zpracovávaly stříbrné rudy. Hornická činnost zde byla velmi intenzivní, o čemž svědčí spousta terénních pozůstatků.
V minulém století bývala v těchto místech výletní restaurace Ráj, která však v osmdesátých letech zanikla.
Ve druhé polovině devadesátých let a začátkem tohoto století vznikaly snahy o vybudování hornického skanzenu v Ráji – zatím bez výsledku.
Historie místa, jeho poloha i příroda předurčuje tuto lokalitu jako cíl vycházek. Prochází tudy modrá turistická značka z Jihlavy přes Sasov do Rančířova, odkud je možné pokračovat po Jihlavském turistickém okruhu.
Právě na zastávce MHD V Ráji jsme vystoupili a vydali se údolím Jihlávky do obce Rančířov.
Následující fotografie pořídili Iva Svobodová a Věra a Jiří Veselí – s vděčností za ně děkuji.
Když jsme se z Rančířova vydali na východ po žlutě značeném Jihlavském okruhu, putovali jsme se vlastně od údolí Jihlávky směrem k údolí řeky Jihlavy.
(Jen připomenu, že Jihlávka pramení blízko Pavlova, teče severním směrem k městu Jihlavě, kde po 26 km končí svůj tok spojením s řekou Jihlavou. Ta pramení také na Vysočině, nedaleko obce Jihlávka, a po 185 km toku se vlévá společně se Svratkou do Novomlýnských nádrží na Dyji.)
Nejkrásnějším výhledovým místem na město Jihlavu je Holý vrch (660 m n. m.), všeobecně zvaný Kolíbl, což je zkomoleně počeštěný německý název Kohlhübel. V dávných dobách býval tento kopec porostlý hustým lesem, jeho zbytek byl vykácen v roce 1925. Kromě mnoha pověstí, spojovaných s těmito místy, se tu udála tragédie, která vešla do dějin jako Krvavý slunovrat: 23. 6. 1920 zde oslavovali jihlavští Němci slunovrat, opili se a při příchodu do Jihlavy začali střílet – zastřeleni byli dva českoslovenští vojáci a řada lidí byla zraněna.
Zde jsme si připomněli, že ve Studénkách, které patří k obci Puklice, žije asi 150 obyvatel, mezi nimi restaurátor varhan Dalibor Michek, který má ve svém uměleckém řemesle vynikající pověst – opravil mnohé vzácné varhany nejen v Česku. Ještě si ho pamatuji kdysi jako hobojistu v orchestru Horáckého divadla v Jihlavě.
Procházeli jsme historickou krajinou – první známky osídlení krajiny na Českomoravské vrchovině se začaly objevovat koncem dvanáctého století. Nejstarší historické prameny se ještě nezmiňují o Puklicích, ale o okolních obcích – Brtnici, Bransouzích a Přibyslavicích.
Osou osídlování se staly zemské stezky, které vedly přes brody a přístupnější lesy. Nejznámější byla Haberská stezka, která postupovala od Prahy přes Čáslav, Kolín, Habry, Havlíčkův Brod, Jihlavu a dále se stáčela k jihu. Tato stezka neměla stálý tvar, trasa se měnila podle typu roku a stavu povrchu půdy. Podle zřetelných stop z dvanáctého století vedla přes dnešní Kosov, Studénky a Příseku. Podél této cesty vzniklo ve 12. a 13. století mnoho obcí.
Nejstarším dokladem, na kterém jsou uvedena jména obcí, je listina z r. 1233, kterou je předávána Jihlava spolu s okolím klášteru Porta Coeli v Předklášteří (u Tišnova).
V roce 1289 se poprvé objevuje v archivních materiálech zmínka o hradu Rokštejnu, který ovládal území, kterým jsme putovali.
První zápis o existenci obcí Puklice a Petrovice pochází z roku 1318 (i když jsou podle mínění historiků o 70 let starší), Studénky se poprvé připomínají roku 1360. Tyto obce jsou tedy starší než Luka a k nim patřící Přímělkov (1378).
V Puklicích vznikla na začátku 16. století pozdně gotická tvrz, poté byla renesančně přestavěna (cenné prostory jsou dosud zachovány), na začátku 18. století ji majitelé rozšířili na čtyřkřídlý patrový zámek, dnešní podoba je klasicistní.
Dnes žije v obci necelých 700 obyvatel.
Stále po žlutě značené cestě jsme mířili do Petrovic – tuto trasu jsme s Mirkem na konci dubna 2013 značili.
Sešli jsme dolů k řece, přes most u petrovického mlýna se dostali na druhý břeh a po cyklostezce zamířili do cíle v Lukách nad Jihlavou.
Krátce před 14. hodinou jel vlak do Jihlavy. Dnešní pěší trasa čítala 13 km – pod svěží modrou oblohou s bělostnými mraky jsme se nadýchali čerstvého vzduchu, potěšili se s přáteli a trocha historie neuškodila. 🙂
Související články:
Z Malého Beranova přes Petrovice, Puklice a Kosov do Jihlavy,
Zahájení cykloturistické sezony na Jihlavsku.