Městská galerie Hasičský dům
Prohlídka města a výstup na rozhlednu Oslednice
Neděle 24. července 2022
Už měsíc byla otevřená výstava pořádaná ke 100. výročí narození malířky Míly Doleželové (12. 11. 1922 Prostějov – 30. 12. 1993 Telč) – dnešní neděli jsme s Ivou věnovaly prohlídce skvělé expozice a poté krásný letní den strávily procházkou městem a výstupem na rozhlednu Oslednice.
Po studiích v Praze a svatbě s grafikem Jiřím Marešem (22. 4. 1932 Brno – 6. 1. 1984 Telč) přišla Míla Doleželová v roce 1958 na Vysočinu – žili v Jihlávce a Klatovci, roku 1972 se přestěhovali do Telče.
Všechny fotografie udělala Iva – děkuji srdečně. 🙂
Malíř a grafik Jiří Mareš v roce 1984 zemřel. Oba manželé jsou pochovaní na hřbitově sv. Anny v Telči.
Bližší informace o obou umělcích najdete v našem článku Výstavy v Telči 2021.
Mnohokrát jsme navštívili Telč, mnohokrát jsem o ní psala, mnoho obrázků Mirek nafotil.
V případě zájmů můžete kliknout na články: Procházka Telčí či Telč.
Dnes jen několik fotografií:
Malíř František Mořic Nágl (1889 – 1944) byl příslušník rozvětvené rodiny z Kostelní Myslové. Ve svých obrazech zachytil krajinu v okolí Telče a později i prostředí terezínského ghetta. Do Terezína byl s manželkou a dvěma dětmi transportován z Třebíče 22. května 1942 a v říjnu roku 1944 byli všichni zavražděni v Osvětimi.
Podobný osud mělo 67 Židů z Telče, kteří byli transportováni do Terezína. Jejich památku připomínají keramické nápisové desky v ambitu kostela sv. Jakuba, instalované v roce 1994.
Zachariášova lípa velkolistá byla vysazená před asi 430 lety majitelem zdejšího panství Zachariášem z Hradce (1526–1589) – od roku 1550 sídlil v Telči.
Dnes zámeckým parkem prochází několik cestiček, které spojují palouky se skupinkami domácích i cizokrajných dřevin, nejstaršími stromy jsou lípy, nejvzácnější Zachariášova má dutý, silně zkrácený kmen, obvod kmene je 770 cm.
Z centra města jsme se vydaly do nejstarší části Telče, kterou je Staré Město. Na webu jsem našla dějiny tohoto místa:
15. srpna 1099 došlo zde k bitvě mezi českým knížetem Břetislavem a moravským markrabětem Otou II. Na místě bitvy, jako výraz poděkování za své vítězství, nechal Otta postavit kapli a zasvětil ji Panně Marii Nanebevzaté.
V roce 1121 rozšířil kapli na kostel a přilehlou osadu povýšil na město Telč. Kostel se stal centrem duchovního života pro celé okolí a prý se zde v roce 1225 modlil před výpravou do Rakous i český král Přemysl Otakar I.
Více ve článku Telč současná i historická.
Další významnou památkou na Starém Městě je Parní mlýn, který stojí na místě zvaném „Na Romantice“. Budova byla postavena na začátku 16. století, v roce 1825 zde vznikla barvírna, přádelna a tkalcovna.
V polovině 19. století získala mlýn Amálie Podstatská-Lichtenstein, která mlýn přestavěla k původnímu účelu. Podstatským patřil do roku 1945, kdy přešel pod státní správu. Do roku 1957 se zde mlelo obilí, pak chátral.
Od Staroměstského rybníka jsme se vydaly silničkou kolem paty kopce Oslednice a zakrátko došly ke vchodu do židovského hřbitova.
Celkový počet náhrobních a pamětních kamenů na hřbitově je 154, většina plochy je prázdná. Nápisy in memoriam na náhrobních kamenech zmiňují příslušníky rodiny, kteří zemřeli v koncentračních táborech 2. světové války.
Rita Klímová, disidentka, manželka politika Zdeňka Mlynáře, jezdívala na dovolenou do Olší u Telče.
Pěšinou kolem hřbitova jsme došly na vrchol kopce Oslednice (557 m n. m.), abychom vystoupily na rozhlednu a popatřili na obdivované město Telč, nádhernou Javořici (837 m n. m.) i věž starobylého hradu Roštejna skrytého v lesích Javořické vrchoviny.
V roce 2000 ještě naše stránky neexistovaly, ale při následujícím Zahájení jarní turistické sezony v Telči 2009 jsme na vyhlídkový ochoz rozhledny po 176 schodech také vystoupili a samozřejmě si prohlédli i pamětihodnosti města.
Ještě než jsme s Ivou odjely vlakem do Jihlavy, zastavily jsme se na hřbitově sv. Anny u míst posledního odpočinku lidí, kterých si vážíme. Z dosud neuvedených fotografií vybírám památník obětí 2. světové války – zvláště v dnešní době je potřebné nezapomínat na ně.
Hrob a současně památník pěti mužů z Telče, kteří 9. května padli v obci Krahulčí při střetu s ustupující německou vojenskou jednotkou. Součástí pietního místa je i prostor, ve kterém jsou uloženy urny s popelem čtyř občanů Telče, kteří byli popraveni v roce 1944 v koncentračním táboře Brandenburg a jejich urny se po válce podařilo nalézt.
To člověk jen zírá, kolik jsme toho minulý rok stihly (a to je „teprve“ červenec) – potom máš plno práce s blogerskými příspěvky, viď?