Telč – obrazy Míly Doleželové a Jiřího Mareše

Městská galerie Hasičský dům
Prohlídka města a výstup na rozhlednu Oslednice
Neděle 24. července 2022

Už měsíc byla otevřená výstava pořádaná ke 100. výročí narození malířky Míly Doleželové (12. 11. 1922 Prostějov – 30. 12. 1993 Telč) – dnešní neděli jsme s Ivou věnovaly prohlídce skvělé expozice a poté krásný letní den strávily procházkou městem a výstupem na rozhlednu Oslednice.

Obraz Míly Doleželové, uvedený na pozvánce k výstavě v Městské galerii Hasičský dům, pořádané ke 100, výročí malířčina narození.

Po studiích v Praze a svatbě s grafikem Jiřím Marešem (22. 4. 1932 Brno – 6. 1. 1984 Telč) přišla Míla Doleželová v roce 1958 na Vysočinu – žili v Jihlávce a Klatovci, roku 1972 se přestěhovali do Telče.
Všechny fotografie udělala Iva – děkuji srdečně. 🙂

Autoportrét Míly Doleželové.
Míla Doleželová: Jiří Mareš se psem v Klatovci 1971. olej, plátno, 153×81 cm.

Malíř a grafik Jiří Mareš v roce 1984 zemřel. Oba manželé jsou pochovaní na hřbitově sv. Anny v Telči.

Jiří Mareš: Portrét Míly Doleželové

Bližší informace o obou umělcích najdete v našem článku Výstavy v Telči 2021.

Zcela originální v malířčině tvorbě jsou témata ze života Romů.
Několik desetiletí malovala Doleželová výjimečné a nepřehlédnutelné obrazy z komunitního života Romů.
Širokou oblastí tvorby a inspirace bylo křesťanství, což navazovalo na malířčino hledání smyslu života.
Dej mně Bože, ať dobře maluju“ si zapsala do kalendáříku malířka Míla Doleželová.
Na konci 60. let 20. století vystavovala Doleželová s velkým úspěchem v Miami na Floridě, v Chicagu, v Mexiku – přirovnávali ji ke slavné malířce Fidě Kahlo.

Mnohokrát jsme navštívili Telč, mnohokrát jsem o ní psala, mnoho obrázků Mirek nafotil.
V případě zájmů můžete kliknout na články: Procházka Telčí či Telč.
Dnes jen několik fotografií:

Náměstí Zachariáše z Hradce v Telči – zcela vpravo v trávníku u kašny se sochou Siléna je pamětní deska malíři Františku Mořici Náglovi na místě, kde byl zatčen gestapem.

Malíř František Mořic Nágl (1889 – 1944) byl příslušník rozvětvené rodiny z Kostelní Myslové. Ve svých obrazech zachytil krajinu v okolí Telče a později i prostředí terezínského ghetta. Do Terezína byl s manželkou a dvěma dětmi transportován z Třebíče 22. května 1942 a v říjnu roku 1944 byli všichni zavražděni v Osvětimi.
Podobný osud mělo 67 Židů z Telče, kteří byli transportováni do Terezína. Jejich památku připomínají keramické nápisové desky v ambitu kostela sv. Jakuba, instalované v roce 1994.

Farní kostel sv. Jakuba Většího (vystavěn ve 14. století) s 50 metrů vysokou hranolovou věží. V zastřešené křížové chodbě (z roku 1737) jsou umístěny desky se jmény obětí nacistické perzekuce – původně chodba spojovala kostel se zámkem.
Pohled na zámek z parku – na místě původního gotického hradu vystavěl v druhé polovině 16. století Zachariáš z Hradce reprezentativní sídlo, velmi silně ovlivněné italskou renesancí.
Přírodně krajinářský park se rozkládá podél Telčského potoka a rybníků na ploše přibližně 6 ha a vznikl na přelomu 18. a 19. století. Do té doby se zde nacházela bažantnice.
Zachariášova lípa v zámeckém parku získala v anketě Strom roku 2008 titul Strom hrdina.

Zachariášova lípa velkolistá byla vysazená před asi 430 lety majitelem zdejšího panství Zachariášem z Hradce (1526–1589) – od roku 1550 sídlil v Telči.
Dnes zámeckým parkem prochází několik cestiček, které spojují palouky se skupinkami domácích i cizokrajných dřevin, nejstaršími stromy jsou lípy, nejvzácnější Zachariášova má dutý, silně zkrácený kmen, obvod kmene je 770 cm.

Jezuitská kolej na břehu Ulického rybníka – dnes je sídlem Univerzitního centra Telč. V pozadí věž sv. Ducha.
Kostel sv. Jakuba Většího při pohledu ze zámeckého parku.

Z centra města jsme se vydaly do nejstarší části Telče, kterou je Staré Město. Na webu jsem našla dějiny tohoto místa:
15. srpna 1099 došlo zde k bitvě mezi českým knížetem Břetislavem a moravským markrabětem Otou II. Na místě bitvy, jako výraz poděkování za své vítězství, nechal Otta postavit kapli a zasvětil ji Panně Marii Nanebevzaté.
V roce 1121 rozšířil kapli na kostel a přilehlou osadu povýšil na město Telč. Kostel se stal centrem duchovního života pro celé okolí a prý se zde v roce 1225 modlil před výpravou do Rakous i český král Přemysl Otakar I.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Starém Městě v Telči – kolem je hřbitov, nedaleko kaple sv. Rocha, na konci 16. století tu vznikl i špitál.

Více ve článku Telč současná i historická.

Další významnou památkou na Starém Městě je Parní mlýn, který stojí na místě zvaném „Na Romantice“. Budova byla postavena na začátku 16. století, v roce 1825 zde vznikla barvírna, přádelna a tkalcovna.
V polovině 19. století získala mlýn Amálie Podstatská-Lichtenstein, která mlýn přestavěla k původnímu účelu. Podstatským patřil do roku 1945, kdy přešel pod státní správu. Do roku 1957 se zde mlelo obilí, pak chátral.

Parní mlýn v Telči je písemně doložen od roku 1533 – nyní patří do seznamu nejohroženějších památek ČR.

Od Staroměstského rybníka jsme se vydaly silničkou kolem paty kopce Oslednice a zakrátko došly ke vchodu do židovského hřbitova.

Nový židovský hřbitov na Oslednicích byl založen roku 1879 nedaleko Staroměstského rybníka.

Celkový počet náhrobních a pamětních kamenů na hřbitově je 154, většina plochy je prázdná. Nápisy in memoriam na náhrobních kamenech zmiňují příslušníky rodiny, kteří zemřeli v koncentračních táborech 2. světové války.

Obřadní síň na židovském hřbitově v Telči slouží také jako výstavní prostor.
Pamětní kámen Rity Klímové, po roce 1989 velvyslankyně v USA.

Rita Klímová, disidentka, manželka politika Zdeňka Mlynáře, jezdívala na dovolenou do Olší u Telče.

Pěšinou kolem hřbitova jsme došly na vrchol kopce Oslednice (557 m n. m.), abychom vystoupily na rozhlednu a popatřili na obdivované město Telč, nádhernou Javořici (837 m n. m.) i věž starobylého hradu Roštejna skrytého v lesích Javořické vrchoviny.

Rozhledna Oslednice byla pro veřejnost otevřena 25. 3. 2000 při příležitosti Zahájení jarní turistické sezony v oblasti Klubu českých turistů Vysočina.

V roce 2000 ještě naše stránky neexistovaly, ale při následujícím Zahájení jarní turistické sezony v Telči 2009 jsme na vyhlídkový ochoz rozhledny po 176 schodech také vystoupili a samozřejmě si prohlédli i pamětihodnosti města.

Město Telč a rybníky z rozhledny na Oslednicích.
Krajina v okolí Telče.

Ještě než jsme s Ivou odjely vlakem do Jihlavy, zastavily jsme se na hřbitově sv. Anny u míst posledního odpočinku lidí, kterých si vážíme. Z dosud neuvedených fotografií vybírám památník obětí 2. světové války – zvláště v dnešní době je potřebné nezapomínat na ně.

Hrob a památník obětí událostí 9. května 1945 v Krahulčí.

Hrob a současně památník pěti mužů z Telče, kteří 9. května padli v obci Krahulčí při střetu s ustupující německou vojenskou jednotkou. Součástí pietního místa je i prostor, ve kterém jsou uloženy urny s popelem čtyř občanů Telče, kteří byli popraveni v roce 1944 v koncentračním táboře Brandenburg a jejich urny se po válce podařilo nalézt.

Jedna odpověď na “Telč – obrazy Míly Doleželové a Jiřího Mareše”

  1. To člověk jen zírá, kolik jsme toho minulý rok stihly (a to je „teprve“ červenec) – potom máš plno práce s blogerskými příspěvky, viď?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*