Větrný Jeníkov – Humpolec

Vánoční vycházka pořádaná KČT, odbor Tesla Jihlava
Čtvrtek 28. prosince 2023

V 10.40 jsme vyjeli autobusem z Jihlavy do Větrného Jeníkova. Na start oblíbené a řadu let uskutečňované vycházky, jejíž hlavní organizátorkou je Iva Svobodová, se dostavilo 25 turistů.

Na náměstí ve Větrném Jeníkově vítá Iva účastníky a popisuje trasu. Foto František Janeček.

Po přivítání na startu rozdala Iva turistům podrobné popisy cesty a upozornila, kde na sebe má skupina vždycky počkat.
Počasí bylo nádherné! Vpravdě se hodila moje průpovídka, že turisté jsou pánaboha milý děti, protože minulých pár dní se občas na Vysočině čerti ženili.
Dnes byly lesní cesty plné spadaného listí, téměř by se dalo říci, že ve vzduchu bylo cítit jaro!

10. listopadu 2023 jsme s Ivou, také za krásného počasí, celou trasu prošly a těšily se na prosinec, protože zdejší krajina je opravdu hezká, podmínkou úspěchu je však vhodné počasí pro pěšáky – to znamená nikoliv spousty sněhu, což vyšlo.
Hlavním bodem vycházky byly tři lesní studánky a vzpomínka na našeho kamaráda Karla Holuba.
Za obcí Velešov jsme odbočili ze zelené turistické značky a zašli do lesa Temníku ke Zpívající studánce.

Zpívající studánka v lese Temníku u Velešova. Foto Iva.
Výklad o historii studánky. Foto František.

U nedaleké studánky Karla Holuba Iva připomněla shromážděným turistům, jak košatá osobnost Karel Holub byl.

Pamětní deska u studánky. Foto František.
Studánka Karla Holuba – Iva o něm vyprávěla a zdůraznila jeho práci pro turisty i ve spolku ochránců přírody.
Foto V+J Veselí.

Vrátili jsme se na zeleně značenou turistickou cestu a záhy přišli k Lochově studánce.

Lochova studánka v době listopadového průzkumu trasy. Foto Iva.
Tak ožilo okolí Lochovy studánky 28. 12. 2023. Foto František.
Společné foto pro radost i archiv. Foto František.
Text pro panel Lochovy studánky vytvořil Karel Holub, básník Vysočiny. Foto František.

Na protější straně cesty, nedaleko Lochovy studánky, jsme nepřehlédli křížový kámen:

Na křížovém kameni nedaleko Lochovy studánky je vyrytý letopočet 1766. Foto František.

O historii kamene jsem vyhledala tyto informace:
Jednostranný kamenný kvádr 98 x 39 x 29 cm s nepravidelným temenem. Na přední straně je rytý obrys berličkového kříže, pod jehož břevny je umístěn dělený letopočet 1766. Pod křížem je symbol lebky. Repliku vytvořil pavlovský kameník Josef Strejček v roce 2011.

Následujícími obrázky vás chci přesvědčit o tom, že vycházka byla vedena nádhernou krajinou. Fotografie pořídila Iva při průzkumu trasy.

Krajina na Vysočině.
Podzimní Humpolecko.
Cestou k Mikulášovu.
Vítaná zastávka na cestě – koncem prosince nechybělo v této lokalitě vánoční cukroví! Foto Jiří Veselý.

Nejstarší písemná zmínka o obci Mikulášov pochází z roku 1379. Dnes je osada, kde žije asi 30 obyvatel, jednou z místních částí obce Herálec.
Z Větrného Jeníkova až sem, do této místními obyvateli opečovávané obce, nás vedly se vší pečlivostí vyvedené turistické značky, které jsou dílem Míly a Františka z KČT Tesla Jihlava, samozřejmě účastníků dnešní vycházky. Oba potěšilo, když jsme jejich práci upřímně ocenili.

Na konci prosince břízy už jen vzpomínají na čas, kdy byly oděné zlatým listím – těší se, stejně jako my, na jaro.

Cesta pokračovala ve velké pohodě k rozcestí U Pařezitého, odkud jsme přešli na ŽTZ, došli k Městské hájovně nad Humpolcem a na rozcestí Bysterská silnice jsme se napojili na MTZ, která nás vedla krásnou lesní cestou až na okraj k železniční trati, u níž byl vybudován památník rumunských vojáků.

Památník rumunských vojáků u Humpolce. Foto Iva.

Nápis na pomníku oznamuje:
Čest hrdinům 9. pluku jezdectva, padlým za vlast.
Na podstavci v podobě hrubého kamenného skaliska vztyčen žulový kříž, pod nímž je rumunský nápis, týkající se padlých vojáků v roce 1945, účastnících se posledních bojů na straně sovětské. Při osvobozování přijely jednotky rumunského jezdectva a dělostřelectva do Humpolce současně se sovětskou armádou. Padlí rumunští vojáci byli několik let po válce exhumováni a jejich pozůstatky předány na společné hřbitovy rumunských vojáků u Strečna či Zvolenu.

Z tohoto místa už byl vidět Humpolec. Přešli jsme trať a pokračovali po modré značce do města.

Horní náměstí v Humpolci s kostelem sv. Mikuláše a muzeem Dr. Aleše Hrdličky.

Rekapitulaci trasy jsem získala od Jirky Veselého:

Trasa vycházky z Větrného Jeníkova přes Velešov a Mikulášov do Humpolce.

Celkem jsme ušli 15 km, z Humpolce jsme odjížděli kolem 17. hodiny autobusem.

2 odpovědi na “Větrný Jeníkov – Humpolec”

  1. Skvělé, dojemné, hluboké – především odkazy.
    Příští rok bychom na Karla Holuba měli vzpomenout trochu víc. Byl to vzácný člověk – hodně si cením toho, že jsem ho mohla poznat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*