Již 27 let pořádá KČT, Tesla Jihlava tuto akci.
Pondělí 1. ledna 2024
„Čeřínci“, tedy členové mého mateřského odboru KČT Čeřínek Jihlava, jak si domácky říkáme, měli sraz u Jitřenky ve 13 hodin, sešlo se 20 turistů, na Šacberk jsme dorazili ve 14 hodin.
Na startu jsem se potkala s Dr. Smrčkou a Karlem Melicharem, cestou jsme si vykládali, bylo to šťastné setkání, které jsem brala jako novoroční dárek od života.
Počasí bylo trochu podmračené, chvílemi to vypadalo na déšť, ale vzápětí bylo líp, občas dokonce svítilo slunce.
Organizátorům šlo všechno pěkně od ruky – první teslácká trojice v cíli jako obsluha přicházejících pochodníků byli Iva, Vašek a Míla z Antonínova Dolu, druhou trojici tvořili Míla, Lída a František – hodina postávání v cíli při komunikaci s příchozími totiž je právě dost k promrznutí na otevřeném a vyfoukaném kopci Šacberku (613 m n. m.) severně od Jihlavy.
Od Ivy jsem získala předchozí dvě fotografie a od Milušky dvě následující – jako pořadatelky byly velice zaměstnané a neměly dost příležitosti k focení. Pak přidám ještě letošní pamětní list za účast.
Byla jsem na dnešní podmínky dobře oblečená, proto jsem s odchodem nespěchala a užívala si setkávání s přáteli.
Podle sdělení Míly Bradové vystoupilo k torzu rozhledny 162 lidí, kteří přispěli do veřejné sbírky KČT na pomoc vozíčkářům rekordní částkou 7 109 Kč.
Po odchodu z vrcholu Šacberku jsem sestoupila na svah lesní loučky, kde odpočívá Mirek – všude jsme chodili spolu, jen na tu nejdelší cestu se vydal sám. Posílám za ním prosby o pomoc a ochranu stejně, jako když jsme byli spolu.
Po příchodu domů jsem se snažila o texty pro naše webové stránky, protože věřím rčení „jak na nový rok, tak po celý rok“. Ale dobře vím, že když člověk plánuje, Bůh se směje…
Míšo, Ty to prostě umíš vyjádřit se vším všudy. Jen ta první Míla je z Pávova.
My, co jsme z Bedřichova, považujeme všechno, co je za tratí, za A. Důl.
Díky za návštevu, M