Cestami Jaroslava Haška – M+M Svatošovi

KČT, odbor Bohemia Světlá nad Sázavou pořádal 43. ročník dálkového pochodu a cykloturistické jízdy
Sobota 31. srpna 2024

Jeli jsme vlakem z Jihlavy v 7.37 z hlavního nádraží, většina pochodníků přistoupila na městském. Přestup v Havlíčkově Brodě, z nádraží ve Světlé je to kus cesty na start do Základní školy v Lánecké ulici, kde byl štáb pochodu. S Mílou a Františkem jsme se přihlásili na nejkratší trasu 10 km, ale posléze se ukázalo, že je cesta 12 km dlouhá – s tím, co jsme nachodili ve Světlé a v Jihlavě k vlaku jsem ušla celkem 16 km, což bylo v tom vedru přes 32 °C opravdu dost.

Světelští měli všechno připravené, pochlubili se, že péčí města vznikla nová naučná Haškova cesta, kterou vyznačili značkaři KČT – je 21 km dlouhá, se 7 zastaveními s popisky na trase. Je to vlastně cesta, kterou se vydali Hašek s Panuškou, když přijeli v létě 1921 do Světlé a vydali se do Lipnice. Trasu známe, ale bude dobré si ji někdy projít kvůli textům na panelech.

Sedm zastavení na trase sleduje průběh cesty Jaroslava Haška a malíře Jaroslava Panušky po jejich prvním společném příjezdu do Světlé nad Sázavou a následném putování do Lipnice nad Sázavou v roce 1921.

Přivítaly nás vůdčí osobnosti světelských turistů, Jarda Mikeš a Jarda Vála, a samozřejmě i turisté z jejich odboru, a mimo dobrých nám sdělili i hodně smutnou zprávu, že jim nedávno z odboru odešli na nebeské stezky velmi schopní členové, asi ve věku kolem 50ti let, měli vyvěšené jejich fotografie – turisté Pospíšil a Novotný.

Společně jsme vzpomněli na nedávné úmrtí předsedy KČT RNDr. Jiřího Homolky – 26. srpna 2024 zemřel náhle ve věku 58 let. Protože článek píšu až v prosinci, mohu sdělit, že ve středu 2. října se v 16 hodin konalo na nádvoří Náprstkova muzea v Praze na Betlémském náměstí smuteční shromáždění k uctění památky předsedy KČT RNDr. Jiřího Homolky, kterého jsme se s Miluškou, Františkem a Václavem zúčastnili.

Vyrazili jsme na trasu po MTZ, cestou jsme potkali asi 10 cyklistů z Čeřínku, všichni mají elektrokola, takže s nimi už jezdit nemůžu. Nespěchali jsme a v pohodě došli na hřiště u obce Pohleď, kde byla kontrola a občerstvení. Voněly tam klobásky nad plamenem, takže jsme neváhali s konzumací a popovídáním s jedním ze světelských pořadatelů Pavlem Domkářem. Bylo tam dobře, milo.
Pak jsme zašli do obce, Michalův statek otevíral až ve 13 hodin, tj. asi za 2 hodiny, hospoda taky zavřená. Nešli jsme po ČTZ kolem řeky zpět do Světlé, ale stejnou cestou – výhledy sice zamlžené z velkého vedra, ale přesto jsme rozeznali Lipnici a další krajinné prvky. Zase přes celé město do štábu – měli jsme za to, že když si přichvátnem, stihneme dojít na nádraží a odjet vlakem ve 13.43, což se podařilo.